They say a lot: Make love, not war. But, people who cannot make love rarely embrace their impotency and often hate love's existence enough to start a war which people of love cannot avoid. This is story, real in its core, about brave group of women, largely forgotten by history books. Today I got a hate message, telling me to go to hell together with stupid movies about love.
If silent majority will not start to speak out, this movie is about your future.
General
Complete name : Libertarias.1996.mp4
Format : MPEG-4
Format profile : Base Media
Codec ID : isom (isom/iso2/avc1/mp41)
File size : 2.11 GiB
Duration : 2 h 6 min
Overall bit rate : 2 383 kb/s
Frame rate : 24.000 FPS
Writing application : Lavf58.67.100
Audio
ID : 2
Format : AAC LC
Format/Info : Advanced Audio Codec Low Complexity
Codec ID : mp4a-40-2
Duration : 2 h 6 min
Source duration : 2 h 6 min
Bit rate mode : Constant
Bit rate : 129 kb/s
Channel(s) : 2 channels
Channel layout : L R
Sampling rate : 48.0 kHz
Frame rate : 46.875 FPS (1024 SPF)
Compression mode : Lossy
Stream size : 117 MiB (5%)
Source stream size : 117 MiB (5%)
Default : Yes
Alternate group : 1
mdhd_Duration : 7617280
Quote:
Libertarias
USA Freedomfighters
Velká Británie Freedomfighters
Drama / Válečný
Španělsko, 1996, 124 min
Režie: Vicente Aranda
Scénář: Vicente Aranda
Kamera: José Luis Alcaine, Juan Amorós
Hudba: José Nieto
Hrají: Ana Belén, Victoria Abril, Ariadna Gil, Laura Mañá, Loles León, Jorge Sanz, José Sancho, Antonio Dechent, Antonio Iranzo, Miguel Bosé, Sergi Rubió, Héctor Colomé, Victoria Vivas, Ricard Borràs, Carlos Manuel Díaz, Luis Hostalot, Blanca Apilánez, María Galiana, María Pujalte, Enrique Navarro, Antonio Canal, Francisco Maestre, Antonio Ross, Gabriel Latorre, Jesús Ruyman, Daniel Medrán, Enrique Villén, José Cerro, Laura Inclán, Isabel Ruiz de la Prada, Rosa Novell, Víctor Álvaro, Luis García, Jaroslaw Bielski, Ana Malaver, Patricia Vico, Enrique Escudero, Joan Crosas, Ramiro Alonso, José Antonio Gallego, Mercè Rovira, Azucena de la Fuente, Paco Hernández, Ángeles Ladrón de Guevara
Quote:
Druhá polovina třicátých let 20. století. Ve Španělsku zuří občanská válka, která se načas změnila v sociální revoluci. Lidé se bouří proti všemu, co je po staletí utlačovalo – vládě, zaměstnavatelům, církvi. Hoří kostely, všichni jsou si rovni, lidé konají kolektivně. Mladá jeptiška Maria ze strachu před revolucí prchá v převlečení z kláštera. Osud ji však zavede nejprve mezi prostitutky, následně mezi revoluční anarchistky z organizace Mujeres libres, s nimiž zažívá všechny strasti i slasti – boj žen proti dvojímu útlaku - patriarchátu a kapitálu, boje v zákopech i ulicích, anarchistickou svobodu, lásku k bývalému knězi, protifašistickou frontu i zradu revoluce… Maria se tak postupně zbavuje v klášteře naučené podřízenosti, aby konečně uskutečnila jedno rozhodnutí sama za sebe.
Quote:
8 let, to je doba, po kterou jsem chtěl tento film vidět. Nakonec jsem se dočkal - a čekání nelitoval. Snímek Libertarias režiséra Arandy nás přivádí na počátek události, která do dějin vešla pod názvem Španělská občanská válka. Probuzení revoluce můžeme sledovat skrze mladou Marii, jeptišku, jejíž klášter obsadili milicionáři a ona s několika málo mincemi utíká do své rodné Zaragozy. Cestou narazí na anarchistku z Mujeres libres Pilar, která spolu se svými kolegyněmi Marii otevře myšlenkovou cestu mimo její dosavadní rámec. Ve Španělsku je občanská válka, konflikt sám o sobě dost spletitý. Boj mezi nacionalisty a republikány není ale jedinou frontou, své emancipační požadavky mají v rámci subhnutí i ženy. Film tuto linii znázorňuje velmi dobře a uvěřitelně. Obecně téma osvobození, vymanění se z hierarchických vztahů je silným motivem tohoto filmu. Marie se pozvolna dostává z tenat církevních dogmat, byť v nějaké bazální rovině v ní zůstávají. Necituje už evangelia, ale s podobnou urputností se upne k Bakuninovi a Kropotkinovi, v nichž se snaží najít bod směřující k uprázdněnému místu po odchodu z kláštera. Libertarias (česky uvedeno i pod názvem "Volné a svobodné") se mi líbily. Film citlivě zachycuje euforii z propukající revoluce, což dobře demonstrují zejména masové záběry (pálení církevních symbolů, atd.) a i hudební doprovod. Španělská občanská válka je konflikt, který je podle mě občas trochu v pozadí jako jakási předehra pro druhou světovou válku. Vzhledem k následnému politickému vývoji, je i akcentace přítomnosti československých dobrovolníků téma, které podle mě nebylo u nás dostatečně pokryto. Pro španělskou kinematografii válka dodnes představuje velmi citlivou záležitost, která navzdory relativní krátkosti svého trvání hluboce rozdělila tamní společnost. Proto oceňuji, že snímek se nesnaží o přehnanou glorifikaci některé ze stran (byť anarchistické ideály mu úplně cizí nejsou), ale leckteré situace (vražda kněze) problematizuje.
Quote:
Drsný a syrový pohled na 60. a 70. léta v konfliktech zmítaném Španělsku.Výtečný vyprávěcí um vytváří ojedinělou podívanou na příběh dvou přítelkyň v čele osvobozenecké revoluce.Vincent Aranda,známý svými poněkud tvrdými a nekompromisními zásaha do ženské psychologie režijně zválá na jedničku a trochu nenápadně poukazuje na "Las cosas de mujeres" v minulosti,které jsou ale právě ty záležitosti tak spjeté s dnešní dobou.Mistrovská práce.
Quote:
Anarchizmus mi je rozhodne sympatickejší než kapitalizmus a rozhodne viac než fašizmus, no jeho ideológia v mnohom akoby zaspala nové vedecké objavy, či technické vynálezy a do dnešnej komplexnejšej spoločnosti si ho neviem predstaviť. Hlasovania nie sú najlepší spôsob na všetko a svojim spôsobom aj tú slobodu v niečom obmedzujú. Zo španielskej občianskej vojny sa najčastejšie spomínajú boje a aj v tomto filme hrali dôležitú úlohu, no našťastie pre film a pre jeho hodnotenie odo mňa tu boli aj iné veci. Akurát nemám pocit, že by to bolo z pohľadu anarchistov, lebo hudba pri ničení kresťanských vecí bola akoby sa dialo niečo strašné a tiež aj menšia eskapáda s hlasom zo záhrobia vo filme bola niečím, čo ťažko popísať a neverím veľmi, že toto prispelo tomu, aby s anarchistickými účastníkmi niekto sympatizoval. Film mi príde bez výrazného konca, mohli aspoň urobiť rekapituláciu toho, čo vtedajšie udalosti boli zač a ako v celku dopadli, takto to vyznieva len ako film so silnými rečami, bordelom na uliciach, no v skutočnosti to bolo ďaleko obsiahlejšie a zložitejšie, no dá sa tým začať, keď sa chcete zaujímať o túto problematiku.
Quote:
O Španělské sociální revoluci bylo filmů natočeno hned několik a tenhle patří mezi ty známější, které dokonce prosvištěly českými art a klubovými filmy. Libertarias (česky známé jako "Anarchistky", nebo "Volné a svobodné") je (nejen) o Mujeres Libres (Svobodné ženy), organizaci španělských anarchistek bojujících jak za osvobození se zpod útlaku státu a kapitalismu, tak i za osvobození se a vymanění zpod diktátu patriarchátu (a to i v samotném anarchistickém hnutí). Revoluce a anarchistické povstání je v plném proudu. Začínají hořet první kostely (coby znak církve - odvěkého nepřítele svobody nejen tehdejší doby, kdo něco ví o tehdejší situaci - např. o kněžích, kteří z kostelních zvonic stříleli do lidí bojujících proti fašistickým frankistům - ve Španělsku a postavení tehdejší církve, zřejmě pochopí), jeptišky fasují obyčejné oblečení a rozutíkávají se domů. Jedna z nich, Maria, se, spolu s několika prostitutkami, náhodou dostává k Mujeres Libres. Takřka celý svůj život byla zvyklá učit se zpaměti různé části bible a dělat to, co se jí řekne, proto se tak chová i k anarchistkám, k jedné z nich přilne natolik, že bez ní neudělá ani krok a nazpaměť se učí dlouhé citace z anarchistických autorů P. A. Kropotkina a M. A. Bakunina. Spolu s nimi prožívá nepochopení některých mužů, platonickou lásku kněze, který se dobrovolně přidal k anarchistům a revoluci, první boje v ulicích a následný odchod na frontu. Tenhle film nemohl skončit dobře, to je jasné od samotného začátku. Anarchistky a jejich kolegové ze zákopů jsou přepadeni ze zálohy, znásilněny a podřezány. Přežívá akorát Maria, kterou může zachránit to, že přizná, že je/byla jeptiška. Po tom, co prožila a co ji v náručí umírá jedna z anarchistek, to však neudělá. Film má několik "sporných" momentů. Jeden z nich komentoval již v časopise Svobodná Mysl jeden z recenzentů filmu. Jde o moment, kdy je Maria přítomna popravě kněze a její soudružka jí to není schopna vysvětlit. Na to si recenzent v SM ztěžoval, já si naopak myslím, že je to přirozené, nikdo nikdy neví všechno, nebo neumí přesně vysvětlit, co si myslí, nebo chce. Nikdo není vševědoucí a mě by možná v tomto kontextu zase vadilo, kdyby to vysvětlit uměla, připadalo by mi to moc agitační a jako snaha omluvit to. Ač s tím nemusíme souhlasit, tyhle věci se prostě tehdy děly (viz. výše). Druhým momentem je, když Durruti ve filmu řekne, že nechce ženy na frontě. Podle Abela Paze (pamětníka a účastníka Španělské sociální revoluce) tohle niky neřekl a ženy začaly být z fronty stahovány až po Durrutiho smrti. Přesto všechno se mi film hodně líbil (už jen proto, že o zapojení anarchistů a anarchistek do Španělské občanské války se (ač bylo obrovské) takřka vůbec nemluví a neví), je docela dobře a realisticky natočený a vyvolal ve mě dost silné emoce. Nedělá totiž z anarchistek žádné hrdinky, ukazuje i jejich chyby (nechat se ztrhnout agitační propagandou, odříkávat naučené fráze atd.)
Quote:
Konečne poriadny film na tému občianskej vojny v Španielsku, zachytávajúci aj priame boje, vojnové zverstvá a drancovanie, ktoré sú síce sústredené do druhej polovice filmu, ale zato presvedčivo stvárnené. Je to osviežujúce zistenie, že sa v množstve filmov, ktoré zobrazujú hrôzy španielskej vojny detskými očami (Girasoles ciegos, Lengua de las mariposas, Bicicletas son para el verano...), opisujú uplakané krivdy v období "postguerry" (13 rosas), alebo vnucujú tendenčné drísty (napr. Santuario no se rinde), či dotýkajú sa vojny okrajovo (Laberinto del fauno, Saldados de Salamina...), našlo aj dielo, ktoré prinieslo akciu. Libertarias sa mi páčil podstatne viac ako toľko ospevovaný Land and Freedom, ktorý sa mi zdal upätý. Tu nechýbala ľahkosť, ani zmysel pre humor, nadšenie, tragické emócie a drsnosť života.
Quote:
Inspirational...A Must See!
This movie tells the story of the last battle that has been fought with hopes of forming a Utopian society... a libertarian communist society based on anarchy. Everyone is equal. Everyone is a soldier. There are no rankings, everyone fights as an equal. Even men and women are seen as equals. In times when we are beginning to see the failings of a capitalist society, this movie is an inspiration to show that it is possible to form a collective society in which everyone is free and equal. It makes you contemplate the argument of are you really free in a democratic society? This movie takes a particularly feminist perspective, following the association of free women, a branch of the revolution in which the women were just as devoted to the cause as the men, and expect to be treated equal, even if it means they will fight and die. This movie should be an inspiration to us all as it becomes obvious that a liberal capitalist life is unsustainable..it is a must see, especially if you enjoy political movies.
Quote:
An encapsulation of Spanish anarchism
As social commentary, Libertarias succeeds incredibly well. Despite the ignorant reviews written by some critics complaining that "90's politics ruin war drama," it is clear to any student of the Spanish conflict that the politics displayed are those of the 1930's. The film roundly criticizes the absurd hypocrisy of the Catholic Spain that Franco and his fascists were defending, illustrated perfectly by a scene in which the nun Maria is forced into bed with a bishop in a brothel - women are expected to be both whores and chaste nuns simultaneously.
As an encapsulation of Spanish (and international) anarchism it also succeeds - the film is peppered with quotes from Bakunin and Kropotkin, Buenaventura Durruti is portrayed as a character (giving his famous "new worlds in our hearts" speech) and the film even goes so far as to portray the ghost of Mateo Morral, an actual historical figure, who in 1906 attempted to assassinate the Spanish royal couple. Unlike Land and Freedom, Libertarias portrays the Spanish Revolution more than the Civil War, showing the Confederacion Nacional del Trabajo and Federacion Anarquista de Iberica (CNT-FAI) at their height, in 1936 after having liberated Barcelona from the fascists. This film does an excellent job of correcting many of the slanders launched against anarchism, and of unearthing one of the most important events of the 30's, the Spanish Revolution. For anarchists, this film is a superb vindication that finally shows the movement at its most powerful.
Upozornenie: Ziadny zo zobrazených súborov sa nenachádza na tomto serveri. Server slúzi len k síreniu vlastnorucne vytvorených aplikácií, videí, hudby ai. Autori stránok nenesú ziadnu zodpovednost za zverejnené odkazy, komentáre a obsah súborov. Vsetky komentáre, odkazy, súbory ktoré by svojou povahou mohli byt v rozpore zo zákonmi sem vkladáte na vlastnú zodpovednost. Autori stránok si vyhradzujú právo cenzúry odkazov, komentárov príp. súborov, ktoré by svojou povahou mohli byt v rozpore zo zákonmi a dobrými mravmi. Dodrzujte pravidlá!
Na serveru se nenalézají zádne soubory.
Za odkazy jsou výhradně zodpovědní uzivatelé a návstěvníci tohoto trackeru.
Administrátor není zodpovědný za pridaný obsah ani za skody zpusobené uzivateli.
Nesmíte pouzívat tuto webovou stránku pro distribuovaní nebo download zádného materiálu pokud nemáte povolení od príslusného vlastníka práv.
Uzivatelé jsou zodpovědní za dodrzování těchto pravidel a podmínek. Owner má právo kdykoliv změnit pravidla tohoto trackeru.
[ Script trval: 0.039 sec. ] - [ GZIP: enabled ] Je zhruba 07:34 sql
VIP
- Mediainfo
